Rodiče se často obávají, aby vícejazyčné prostředí nebránilo rozvoji jazyka dítěte s poruchou autistického spektra (PAS). Ačkoliv tuto obavu s nimi sdílejí i někteří odborníci, výzkumy nepotvrzují, že by používání více než jednoho jazyka v domácnosti, bylo pro dítě s PAS nevhodné nebo dokonce škodlivé.
Největší výzvou pro rodiče bývá vytvořit přehledné a předvídatelné prostředí, které dítěti umožní rozvinout komunikaci ve více jazycích. Děti si jazyky osvojují nejlépe při interakcích. Děti s PAS mnohdy umí artikulovat slova nebo fráze, které kolem sebe slyší, ale nevědí k čemu se vztahují. Neumí svůj lexikon úspěšně použít k dorozumění se. Jak ukázaly výzkumy, děti s typickým vývojem komunikačních schopností si vytvoří pevnou souvislost mezi slovem a pojmem až poté, co slovo slyší 50krát při rozmanitých interakcích.
Dítě s PAS obtížněji zaujmeme pro společnou hru, méně vyhledává interakce a rychleji je
opouští. Odchýlí-li se hra od jeho přání, častěji reaguje negativně, což může odradit i velmi odhodlané rodiče. Snáze vyčerpají nápady, jak dítě zlákat k interakci a udržet si jeho pozornost. U dítěte tíhnoucího ke stereotypnímu chování, je těžší vytvářet nové komunikační příležitosti. Nepochybně se to lépe daří v jazyce, který je rodičům nejbližší a vyjadřují se v něm přirozeněji. I z tohoto důvodu již odborníci upouštějí od doporučení omezovat prostředí dítěte pouze na jeden jazyk. Dítě vyrůstající ve vícejazyčném prostředí si většinou vybere svůj dominantní jazyk. Není tomu jinak ani u dětí s PAS. Vědci v oboru lingvistiky dospěli ke shodě, že jazyky nelze porovnat, ani stanovit, které jsou lehčí nebo těžší. Jazyky se od sebe liší formou, obsahem i způsobem užití. Tyto odlišnosti mohou více či méně vyhovovat dětem s poruchou komunikace. Výraznější intonace, rozmanitější gestikulace, snadnější výslovnost, častější využití citoslovcí podporuje u dítěte rozvoj pre-lingvistických schopností jako je například oční kontakt, sdílená pozornost, schopnost napodobit gesta i slova. Výzkumy potvrdily, že dle vývoje pre-lingvistických schopností a obzvlášť schopnosti napodobovat gesta, lze odhadnout pravděpodobnost, zda se u dítěte s PAS rozvine verbální komunikace.
Vyšetření jazyka a řeči u vícejazyčných dětí bývá složitější. Není vždy možné vyšetřit dítě ve
všech jeho jazycích. Symptomy poruchy autistického spektra jsou ovšem patrné z nonverbálního chování a deficit v pragmatických schopnostech se projevuje ve všech jazycích, kterými dítě mluví. Ani u vícejazyčných dětí tedy není důvod odkládat odborné vyšetření, pokud v prvním roce života nezačne ukazovat na předměty zájmu, nereaguje na oslovení, projevuje menší zájem o sdílení pozornosti, nenapodobuje a jeho oční kontakt je letmý. Včasná diagnostika a intervence zaměřená na rozvoj výše zmíněných dovedností je zásadní, aby se dítěti podařilo naplnit svůj komunikační potenciál. Nezřídka se lidé domnívají, že děti s PAS z vícejazyčného prostředí jsou znevýhodněné ve srovnání s jednojazyčnými. Tato domněnka nemá oporu v empirických studiích. Vícejazyčnost u dětí s PAS nesnižuje schopnost dítěte rozumět mluvené řeči nebo ji používat. Nezvyšuje příznaky poruchy autistického spektra. Nezpůsobuje další jazykové opoždění a nesnižuje kognitivní schopnosti. Naopak, bylo zjištěno, že děti s PAS ve vícejazyčném prostředí více využívají gesta k vyjádření přání a potřeb. Mají pokročilejší dovednosti v předstírané hře. Lépe dokáží přepínat pozornost mezi dvěma úkoly než jednojazyční vrstevníci s PAS (např. třídění předmětů podle barvy a následné přepnutí na třídění podle tvaru).
Narodí-li se dítě s PAS do vícejazyčné rodiny, není důvod měnit prostředí na jednojazyčné a vzít tím příležitost i sourozencům učit se další jazyky v přirozeném prostředí. Třeba právě člen rodiny, který nemluví plynule vybraným jazykem, je ochotný neúnavně skákat s dítětem s PAS na trampolíně, honit se s ním, škádlit je a tím je stimulovat ke komunikaci. Jakýkoliv jazyk je lepší než žádný!
Možnosti rodičů, jak podpořit rozvoj komunikačních schopností:
- Mluvte na dítě jednoduchým jazykem. Dítě si snáze vytvoří souvislost mezi slovem a pojmem.
- Vyberte slova, která jsou pro dítě a jeho každodenní rutinu důležitá.
- Vyhovte žádosti v obou jazycích: komunikuje-li s vámi dítě, odpovězte mu bez ohledu na to, jaký jazyk používá. Tím dítě povzbudíte, aby s vámi komunikovalo i nadále.
- Mluvte pomalejším tempem a slova oddělujte.
- Rozšiřte jazyk pomocí modelování: Pokud vaše dítě používá 1-2 slovní spojení, modelujte delší věty tím, že zopakujete, co říká, a přidáte 1 -2 slova navíc. Např. Dítě řekne: „Táta“. Vy odpovíte: „Táta je doma“.
- Používejte augmentativní a alternativní komunikaci (AAC). Systémy AAC rozvíjí symbolické myšlení a pomáhají vícejazyčným dětem s PAS se zorientovat ve střídání jazyků. Můžete vyzkoušet obrázkové komunikační tabule, vizuální rozvrhy a různé další typy podpůrných prostředků, které dítě povzbudí, aby vám sdělilo své potřeby. Používání AAC nebrání rozvoji řeči, ale naopak pomáhá učit dítě způsobům komunikace a porozumět důvodům, proč komunikujeme.
- Čtěte si s dítětem: Společné čtení a prohlížení knih ve více jazycích může zlepšit slovní zásobu. Dobu čtení upravte schopnosti dítěte soustředit se. U menších dětí může interakce s knihou trvat pouze 2-4 minuty. Vyberte knihy bohaté na obrázky a věci, které dítě zajímají (např. dinosauří, auta, zvířata)
Alena Netolická, BSc. (Hons.), M.H.Sc.